Obec Kostelec
Kostelec
...okres Tachov

Historie


KOSTELEC

Název KOSTELEC, tedy obec s kostelem, má původ v latinském slově castellum, což se dá přeložit jako pevnůstka. Nachází se asi 30 km na západ od Plzně, přibližně 4 km od dálnice D5, exit 107 - Stříbro. Celé Kostelecko leží v mírně zvlněné části Holýšovské pahorkatiny v nadmořské výšce 400 - 500 m. Rozsáhlá obec s gotickým kostelem situovaná 5 km jih.vých. od Kladrub. Stáří obce je patrně mnohem starší než udávají historické prameny. Podle pověsti se také přes Kostelec vracel r. 992 z Řezna pražský biskup Vojtěch, který zde prý nechal zřídit kostel. Označení Kostelec bylo v ranném středověku používáno pro hrazený - opevněný chrám. Je proto velice pravděpodobné, že lokalita hrála v raně středověkých dějinách regionu významnou úlohu. První zmínka o Kostelci pochází však teprve z r. 1352, kdy je obec jmenována jako součást horšovotýnského děkanátu. Od 14. stol. vlastnili podací právo ke zdejšímu kostelu kladrubští opaté. Po husitských válkách přešel Kostelec do majetku světských feudálů a klášteru byl navrácen teprve v 16. stol. V r. 1654 žilo v Kostelci 15 rodin. R. 1939 měla obec 96 usedlostí a 353 obyvatel. V r. 1991 zde v 51 domech žilo 256 obyvatel a r. 2005 v 56 domech žije 302 obyvatel. V nejvýše situované části obce stojí gotický kostel sv. Jana Křtitele. Jeho založení je podle nápisu na sanktuáři kladeno do r. 1356. Kostel byl barokně upraven v 18. stol., ve století následujícím zvětšena a zvýšena okna, celkově si však stavba uchovala svůj gotický charakter. V kostelní předsíni je zachován heraldický náhrobník Jana Nedražického z Otradovic z r. 1511. Asi 2 km s.z. od Kostelce u lesa stojí bývalá hájovna Senětice. Zaniklá středověká osada stejného jména stávala u nedalekého rybníka, v 16. stol. byla již pustá. Při potůčku tekoucím do rybníka jsou zbytky kolomazné pece patrně ze 17. stol. V nedaleké obci Nedražice možno shlédnout zámek, jehož patrová budova na čtvercovém půdorysu, krytá mansardovou střechou prošla složitým architektonickým vývojem, polygonální budovu starého žentouru, která je chráněna jako technická památka a šestibokou kapli sv. Jana Nepomuckého, vystavěná před r. 1750, uvnitř zdobená barokními freskami.

ALFRÉDOV

Malý hospodářský dvůr s patrovým zámečkem, položený v údolí při silnici z Kostelce do Ostrova. Na místě dnešního dvora Alfrédov stávala kdysi vesnička VŠETICE. První zmínka o ní se nachází v listině papeže ŘEHOŘE IX. z roku 1239, v níž potvrzuje majetek kladrubského kláštera a je zde uvedena pod jménem VSETICHY. Ta existovala jen asi do poloviny 13. století, poté už se připomíná jen jako dvorec. Klášter v něm r. 1406 povolil usadit se vladykovi Otíku JAVOROVI, který se potom psal ze VŠETIC. Požadoval od něho tzv. nápravnické služby to je ozbrojenou pomoc klášteru v případě nebezpečí a byl k ruce klášternímu hejtmanovi. Po husitských válkách byl dvůr neustále zastavován. Když byl v Kladrubech opatem Josef Siebr, rozhodl se někdy po roce 1744 přestavět všetický dvůr na malý zámeček, který sloužil jako výletní místo pro klášterní řádové bratry. Tento zámeček byl v letech 1770- 1780 popisován jako kamenná budova ležící v zahradě a obklopená zdí. Po zrušení kláštera r. 1785 odkoupil v r. 1825 bývalé klášterní statky rakouský státník kníže Alfréd I. Windischgratz. Za Windischgratzů byl zpustlý a vyhořelý zámeček nazývaný tehdy Wšednice - Schettnitz opraven a přejmenován na ALFRÉDOV.

NEDRAŽICE

Nedražice leží na samé hranici tachovského okresu v polovici cesty mezi Kladruby a Holýšovem. První zmínky o obci pocházejí z r. 1318, kdy ,,SMĚDRAŽICE" vlastnil vladyka PROTIVA, který se svými lidmi vypálil tvrz v Blahoustech u Stříbra. Teprve v r. 1576 byly Nedražice sjednoceny pod jednoho majitele. Do té doby vlastnili větší část obce drobní feudálové, ale některé usedlosti náležely navíc kladrubskému klášteru. V 16. stol. obývali nedražickou tvrz zemanové z Otradovic, jejichž znak je možné spatřit na starším náhrobníku v Kostelci, kde je zasazen v místním kostele sv. Jana Křtitele. V 17. a v 1. pol. 18. stol. sídlili na Nedražicích Merklínští z Merklína. Za nich celý dvůr a patrně i tvrz vyhořely, ale byly opět obnoveny. Jejich přičiněním vznikla také místní kaple. V r. 1801 získala statek rodina HELMŮ z ALTALBENREUTHU, tento rod vlastnil statek až do r. 1945. Svoji samostatnost si nedražický statek udržel po celou dobu svého trvání. V r. 1939 měla obec 85 usedlostí a 292 obyvatel. R. 1991 stálo v Nedražicích 29 domů, v nich žilo 75 obyvatel a v r. 2005-05-26 31 domů a 79 stálých obyvatel. Vesnická zástavba je rozprostřena na stráních kolem obecního rybníka. Zámek stojí uprostřed bývalého dvora. Jeho patrová budova vystavěná na čtvercovém půdorysu a krytá vysokou mansardovou střechou prošla složitým architektonickým vývojem. Klenuté prostory sv. nároží vzpomínají ještě na starou tvrz. Nynější podobu získal zámek přestavbou ve 2. pol 18. stol. Válcová věž je výsledkem novodobých úprav. Ještě v r. 1990 byla při vstupu do zámku upevněna kovová deska s reliéfem rytíře na koni a letopočtem 1672. Tato památka upomínající pravděpodobně na rytíře Merklínské z Merklína byla v r. 1990 odcizena. Naproti hlavnímu vstupu do dvora stojí polygonální budova starého žentouru, která je chráněna jako technická památka. Na rod Merklínských upomíná rovněž šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého vystavěná na okraji obce. Kaple je uvnitř zdobena barokními freskami. Její poslední oprava proběhla v letech 1989 - 1990 a výměna oken v r. 2003

OSTROV u STŘÍBRA

Ostrov patří k nejstarším obcím na Kostelecku, neboť se o něm zmiňuje již tzv. zakládací listina kladrubského kláštera hlásící se k roku 1115. Kladrubský opat Josef Sieber nechal kolem roku 1740 vystavět uprostřed návsi pozoruhodnou kapličku zasvěcenou sv. Václavu a sv. Vojtěchu. Podle některých odborníků se v architektuře kapličky objevují architektonické rysy slavného pražského stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla, který uskutečnil monumentální přestavbu klášterního chrámu v nedalekých Kladrubech.

POPOV

Popov leží na samém horním okraji Plzeňské pánve, která byla v mladších prvohorách zalita mělkým jezerem, v němž se tvořilo z kapradinovitých rostlin kamenné uhlí. V okolí se mohou ještě dnes najít mělké jámy po povrchové těžbě méně kvalitního černého uhlí. První písemná zmínka o Popově je z roku 1272, kdy patřil klášteru v Chotěšově.

VRHAVEČ

Název Vrhaveč vznikl, jak uvádí literatura o vzniku a původu jmen obcí v Čechách, zřejmě podle prvního majitele dvorce, který se měl jmenovat Vrhavec. Proto se někteří badatelé domnívají, že původní jméno tvrze či vesnice mohlo být též Vracovice, neboť se toto jméno objevuje ve falzu zakládací listiny kladrubského kláštera. V roce 1243 se připomíná v dobových kronikách kladrubského kláštera rod vladyků z Vrhavče. V roce 1877 byly v provozu velká cihelna a lihovar.

LŠELÍN

Zda ves Lšelín existovala dříve než v 16. století, třeba i pod jiným jménem, nelze potvrdit, ale je to velmi pravděpodobné. Zřejmě se jmenovala Čenino, ale historikové ji asi nesprávně situovali někam k Honezovicům či Nedražicům. Obec Čenino byla v majetku kladrubského kláštera již od konce 12. století. V roce 1539 se dostala tato ves do majetku pánů z Lobkovic na Horšovském Týně již pod novým názvem Lženino. Ještě ve dvacátých letech minulého století se tato ves jmenovala ,,Lžejno". 

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11
1
12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Počasí

Počasí dnes:

14. 7. 2020

oblacno

Bude polojasno až oblačno. Denní teploty 21 až 25°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

google playapp store

Novinky z obce a další aktuality z našeho webu.
Stačí si stáhnout mobilní aplikaci.
×
Více informací